Postizometrická relaxace

POST ISOMETRIC RELAXATION

Technika postizometrické relaxace PIR je manuální terapeutická metoda založená na kombinaci krátkodobé izometrické kontrakce svalu následované pasivním protažením svalu. Cílem je dosáhnout uvolnění svalu a zmírnění spasmu.

Tato jemná a bezpečná technika nezpůsobuje silnou bolest. Má minimum kontraindikací.
Působí normalizací proprioceptivních impulzů ze svalů a obnovením normálního dynamického stereotypu.
Provádí se ve 2 fázích: 1) izometrické napětí svalu 5-10 sekund při nádechu; 2) pasivní protažení svalu 5-10 sekund při výdechu. Opakuje se 3-6krát.

Historie vzniku

Vznik a vývoj metody postizometrické relaxace svalů (PIR) je úzce spojen s historií manuální terapie. Pojďme se podívat na hlavní etapy:
V 60. a 70. letech český neurolog Karel Lewit prohloubil chápání role svalů a představil koncept svalového hypertonu. Je jedním ze zakladatelů měkkých manuálních technik.
V roce 1979 američtí ortopedi F. Mitchell a R. Gross popsali techniku svalové energie (MET), která zahrnovala izometrické napětí svalů před manipulací kloubů.
Další vývoj metody je spojen s pracemi sovětského neurologa G. A. Ivančeva. Zavedl termín "postizometrická relaxace", zdůvodnil mechanismy působení na sval a neurofyziologické základy metody.

Teoretické základy postizometrické relaxace

Mechanismus účinku je založen na představách o svalovém tonu, který je regulován proprioceptivními impulzy ze svalů a centrální nervové soustavy.
Při izometrickém napětí dochází k aktivaci svalových receptorů, přestavbě v CNS, normalizuje se poměr procesů excitace a inhibice. To vede ke snížení svalového tonu a následné relaxaci během pasivního protažení svalu.
Takto se PIR vyvíjela v kontextu manuální medicíny na základě poznatků neurologie, fyziologie a biomechaniky. Zdokonalování metody pokračuje i dnes.

Indikace a kontraindikace PIR

Hlavní indikace techniky postizometrické relaxace:

• Myofasciální bolestivý syndrom (svalově-tonický syndrom)
• Svalový hypertonus
• Omezení pohyblivosti kloubů
• Bolesti zad, krku, končetin
• Příprava na manuální terapii kloubů
• Zotavení po zraněních a operacích
• Sportovní rehabilitace

Kontraindikace:

• Závažná osteoporóza
• Akutní trombóza, embolie
• Exacerbace chronických onemocnění
• Zánětlivá a infekční onemocnění
• Maligní nádory
• Závažná kardiovaskulární onemocnění
• Poškození kůže v oblasti působení

Podobnosti a rozdíly mezi MET a PIR

Postizometrické protažení a techniky svalové energie v osteopatii mají určité podobnosti, ale jsou zde i rozdíly:

Podobnosti:

• Využívají izometrickou kontrakci svalu pacientem jako součást procedury.
• Cílem je upravit biomechaniku a obnovit mobilitu tkání.
• Jedná se o neinvazivní manuální techniky.
• Lze je použít jako přípravu na další léčbu.

Rozdíly:

• PIRM se častěji používá k uvolnění hypertonických svalů, zatímco v osteopatii se používá k mobilizaci kloubů.
• PIR používá jemné pasivní protažení, zatímco v MET může být protažení rytmické.
• Osteopatie ovlivňuje celý systém jako celek, zatímco PIR je lokalizována na problémovou oblast.

Tyto techniky mají tedy podobný princip působení na svaly, ale liší se v cílech, technikách a oblasti aplikace. Mohou být úspěšně kombinovány pro komplexní léčbu.

Postizometrická relaxace může být použita v kombinaci s jinými léčebnými metodami. S masáží - pro zesílení relaxačního a analgetického účinku. Masáž pomáhá zahřát svaly před PIR. S manuální terapií - používá se k přípravě svalů na manipulaci kloubů pro uvolnění ochranného napětí. S léčebnou tělesnou výchovou - cvičení upevňují účinek PIR, obnovují svalovou funkci. Je také skvělá pro samostatná cvičení doma, tedy osteopatické online konzultace. Obecně je postizometrická relaxace svalů účinnou a bezpečnou metodou jemné manuální terapie k uvolnění svalové ztuhlosti a bolesti.

☛  Techniky svalové energie.
☛  Neuromuskulární léčba NMT.