Сvičení čchi kung

Čchi kung je starověký čínský systém ozdravování zaměřený na vyvážený rozvoj nejen těla, ale i ducha. Nedivme se, že se mu také říká meditace v pohybu a samotní Číňané jej vnímají spíše jako dechové cvičení.

Historie a taoistické kořeny

Čchi kung má tisíciletou historii sahající do hlubokého starověku Číny. První zmínky o dechových praktikách a energetických cvičeních se objevují v textech datovaných do III. tisíciletí před naším letopočtem. Obzvlášť silný vliv na formování čchi kungu měli taoističtí filozofové a mistři, kteří nahlíželi na člověka jako na mikrokosmos odrážející zákony vesmíru.

Taoistická tradice položila základ chápání pohybu životní energie „qi" energetickými kanály těla — meridiány. Centrální koncepce Tao jako přirozené cesty vesmíru nachází své ztělesnění v principu „wu-wei" (無為) — nečinnosti nebo přirozeném jednání bez donucení. V kontextu čchi kungu to znamená následování přirozených rytmů těla a dechu, odmítnutí násilí vůči sobě a harmonickou interakci s vnitřními procesy. Zdraví a dlouhověkost se dosahuje ne prostřednictvím boje nebo donucení, ale jemným kultivováním vnitřní energie v souladu s principy Tao.

Zvláštní místo v historii čchi kungu zaujímají tak vynikající postavy jako Lao-c' a Čuang-c', jejichž filozofická díla položila teoretické základy praxe. V období dynastie Tang (618-907 n. l.) získal qigong zvláště široké rozšíření jak mezi mnichy a poustevníky, tak mezi dvořany a lékaři.

Fyziologické účinky čchi kung

Moderní vědecké výzkumy potvrzují mnoho z těch účinků, které popisovali starověcí mistři. Pravidelná praxe čchi kungu má komplexní působení na organismus:

Kardiovaskulární systém: Pomalé, rytmické pohyby v kombinaci s hlubokým dýcháním přispívají ke snížení krevního tlaku, zlepšení mikrocirkulace a zvýšení elasticity cév. Praxe aktivizuje parasympatický nervový systém, což vede ke zpomalení srdeční frekvence a zlepšení její variability.

Dýchací systém: Speciální dechové techniky zvyšují vitální kapacitu plic, zlepšují výměnu plynů a přispívají k efektivnějšímu nasycení tkání kyslíkem. Bráničné dýchání masíruje vnitřní orgány a zlepšuje lymfatickou drenáž.

Nervový systém: Qigong přispívá k výrobě neurotransmiterů odpovědných za dobrou náladu a snížení stresu. Pravidelná praxe zlepšuje koncentraci pozornosti, paměť a celkovou kognitivní funkci.

Pohybová soustava: Plynulé pohyby posilují svaly, zlepšují flexibilitu kloubů a koordinaci pohybů. Zvláštní pozornost je věnována rozvoji hlubokých stabilizačních svalů a správnému držení těla.

Endokrinní systém: Praxe přispívá k normalizaci hormonální rovnováhy, snížení hladiny kortizolu a dalších stresových hormonů, což příznivě ovlivňuje imunitní systém a celkovou pohodu.

K čchi kungu mě přivedly mé hluboké výzkumy otázek stresu a jeho vlivu na organismus, práce autonomního nervového systému a šířeji — léčení a prevence dysfunkcí psychosomatických a somatopsychických.

Například cvičení čchi kungu ukázala vynikající výsledky v experimentech s měřením HRV variability srdeční frekvence — objektivního ukazatele aktivity bloudivého nervu a úrovně stresu. Dokonce i 10-20minutový komplex má velký vliv na sympato-parasympatickou rovnováhu a sebeprožívání.

Vnímání vlastního těla a uvědomění si sebe ve svém těle — to je ještě jeden nejzajímavější směr využití taoistického cvičení. Mnohá cvičení tělesně orientované psychoterapie jsou přímo převzata z čchi kungu. Například uzemnění, pomalé, uvědomělé a synchronní s dýcháním pohyby atd. Myslím, že v tomto směru nás čeká ještě množství úžasných objevů.

☛  Viscerální manipulace - terapie vnitřních orgánů.
☛  Autogenní trénink podle Schultze.